Čáry a vše co jim předcházelo...

   S rozvahou nám vlastní jsme posílali k zemi jeden strom za druhým až jsme měli plný vlek za traktor. Vše bylo v pohodě do doby, než se pily chopil náš Bohoušek, který začal dodělávat dřevo na vyplnění vatry. Bylo totiž ihned znát, že v ruce drží pilu lesácký virtuos, protože v tu chvíli jsme nestačili nosit dříví z lesa :-) Naštěstí mu došel benzín a my si mohli odpočinout. I tak stačil nadělat dřeva na další dvě fůry, čímž se rozplynul náš plán na decentní vatru., ale za zlé mu to nemáme :-)

   Druhý den v neděli jsme si dali opět ranní dostaveníčko u hasičky a po zhodnocení všech dojmů z předešlého dne jsme se společně vydali na tradiční plácek pod křížkem, kde pálení vatry každoročně probíhá a kde již bylo složené dřevo. Ještě před započetím stavby samotné hranice a za našeho povzbuzování posekal přilehlou louku svým stařičkým Zetorem náš Miloslávek, jenž se slzami v očích litoval krásně vzrostlé trávy :-) Nedalo se však nic dělat. Kácí-li se les, létají třísky (v tomto případě tedy tráva).

   Po ustavení základu nám šla práce celkem od ruky patro střídalo patro a vatra rostla a rostla, ale dřeva neubývalo. Byli jsme již na dvou metrech, ale materiálu bylo stále mnoho. I výplň se nám podařilo sehnat pěknou v podobě vyřezaných smrčků a větví.

   Jak jsme již předeslali výše, náš plán na decentní hranici vzal za své již při sobotní přípravě, a tak se stalo, že měla naše vatra více než čtyři metry na výšku a byla vyšší nežli v předešlém roce.

   Musíme se přiznat, že se nám pokaždé při stavbě vatry v hlavě honí stejná myšlenka o smysluplnosti naší činnosti, neboť trávíme náš volný čas přípravou hromady dřeva, která během pár hodin shoří.
   Naštěstí je nám vždy odpovědí velká účast našich spoluobčanů a nadšení dětí, jež dorazí s lampionovým průvodem, který je každoroční součástí pálení Čarodějnic, je k nezaplacení.

   Letošní přípravy měly u většiny sborů dobrovolných hasičů, ale i jiných spolků ještě něco společného, a sice legalizaci podnikání a pořízení koncese na prodej lihovin. Po všech slastech i strastech úřednického martiria máme vše v pořádku a můžeme i díky garantce Pavlínce vesele obsluhovat návštěvníky našich akcí, což jsme si právě vyzkoušeli při čarodějnicích.

Pálení...

    Ve středu 30. dubna se již od časných odpoledních hodin pracovalo na přípravě stánků, posezení a zázemí obsluhy. Počasí nám dělalo radost a po 19-té hodině již bylo vše nachystáno a čekalo se na lampionový průvod, který staroval v půl osmé z horní části obce.

    Dětičky společně s rodiči a za hudebního doprovodu veřejného rozhlasu dorazily k vatře a po krátkém rozkoukání již sledovali zapálení vatry.

    Pro děti byly nachystány soutěže a hledala se miss čarodějnice. Nutno dodat, že se nám jich slétlo opravdu hodně a bylo z čeho vybírat. Nakonec vyhrály všechny.

   Ani žaludky návštěvníků nepřišli zkrátka. Na grilu se mrskala vepřová krkovička vedle klobásek a u výčepu padl náš rekord ve vytočení prvního sudu, neb byl vypit za necelou hodinku. 

    Velkým hitem se pro letošek staly svítící náramky a náušnice, které byly původně určené dětem. Jak se však ukázalo, tak se do dětských let vrátily i naše ženy, které si světelné tyčinky věšely kam se dalo.

    Všeobecné veselí vydrželo do brzkých ranních hodin, a tak jsme uklízeli až před třetí hodinou. Společná fotografie čarodějnic pouze dokresluje jak se u nás letos urodilo. To sou ale krasavice, co? :-) 

    Takže děvčata, za rok naviděnou...